Mefisto

Asi nejlepší knížka, jakou jsem zatím letos četl. Chválit musím skvěle vystiženou atmosféru Německa zasaženého nacismem i velmi nesympatického (ale přitom uvěřitelného a reálného) hlavního hrdinu. Maximální hodnocení nedávám, protože Manna podezírám, že se až příliš inspiroval realitou a místo tvorby občas spíše jen měnil jména a zapisoval. Přesto zase jednou knížka, která mne odtrhla od sportu, počítače, televize...zkrátka nechcete přestat číst a jen fascinovaně sledujete, kam hlavní postavu dovádí její touha po úspěchu. Kdo se chce o tomto románu dovědět víc, ať se podívá na http://www.reflex.cz/Clanek26142.html. POZOR, DOZVÍTE SE ZÁSADNÍ VĚCI Z CELÉHO DĚJE (ale požitek z knížky to stejně nesnižuje).

Ze začátku mě to strašně nebavilo, tak jsem proletěla nějakých 130 stránek, pak mě to docela chytlo, ale celkový dojem je takový nemastný neslaný...

Kniha o nacismu, kdy Hitler není Hitler, ale pouze vůdce; nepopisuje kruté praktiky v koncentračních táborech, ani nějakou hierarchii SS. Příběh o Hendriku Höfgenovi, kariéristickém herci, nemá na jiné knížky, ale vypráví o ideologiích mezi významějšími lidmi, jak je ovlivnili apod. Text je trochu odtažitý a místy i nudný, ale má čím zaujmout. U mě se zadařilo. Největším osvěžením považuji právě absenci těch notoricky známých zálěžitostí ve spojitosti s dobou 30. a posléze 40. let.

Zajímavost: Hlavní hrdina románu má svůj skutečný předobraz. Je jím Gustaf Gründgens. Kniha se také nechtěně zapsala i do historie německého práva. Potomci Gustafa Gründgense se dovolávali zákazu knihy až u německého ústavního soudu, který v souvislosti s případem vydal judikát, týkajicí se práva na svůj mediální obraz. To je jeden z důvodů, proč kniha v Německu vyšla až 20 let po svém prvním vydání v Amsterdamu.