Za časů Ludvíka XIV.

Autor se ve své snaze o protiváhu odsuzujících názorů na dobu Ludvíka XIV. dostal až na druhou stranu barikády a své argumenty navršil tak odporně demagogickým způsobem, až mi to bylo těžce proti srsti. Abych se dozvídal, že průměrně měla rodina pět dětí, ovšem vzápětí mi bylo řečeno, že řemeslníci se vlastně neměli špatně, protože svým platem uživili v pohodě manželku a dvě! děti či že zrušení Nantského ediktu byl vlastně dobrý krok, jelikož zvýšil královu popularitu v nově získaných a silně katolických provinciích, tak to teda ne. A ty neustálé oslavné přirovnání si taky mohl odpustit, brát tu knihu vážně, tak považuju tehdejší vládu za dokonalou a veškeré chyby přičítám nechápavému lidu, který nedokázal proniknout do geniálních záměrů vládnoucí administrativy a vlastně všechno jenom kazil. Historický brak.