Ač to u mě není vůbec obvyklé, tentokrát se mi daleko více líbilo filmové zpracování.

Nejvíce se mi líbily povídky Ondřeje Neffa a Kratochvíla. Některé povídky jsou opravdu slabé, jak již napsal/a rocked.

Na odreagování bezvadné. Jen pointy povídek byly většinou předvídatelné.

Čte se pěkně, ale na mě až moc depresivní.

Aristoteles mi prostě nikdy nepřiroste k srdci.

Jak již bylo výše zmíněno, v povídkách mi chybí pointa, ono "vyvrcholení". Dle mého je to jeho slabší dílo, má daleko lepší, ale jinak čtivé, místy zajímavé. Příjemná oddychovka před uložením ke spánku.

Je to snad poprvé, kdy se mi líbí stejně kniha i film. Dílo se čte jedním dechem, parádní na odpočinek.

Zajímavé, ale nevěřím, že Ludvík Černý je opravdu bez viny, jak se sám snaží prezentovat.

Až člověka překvapí, čeho je jiný schopen.

Naprosto fenomenální kniha. Nejlepší co jsem za poslední dobu četla. Zvláště některé pasáže pana "Matkina" mě donutily přemýšlet.