Kniha,která mě vedla k pátrání po dalších (výborných) dílech autora, jedna z důležitých knih, která ovlivnila můj názor na válku a zbraně.

Příběh, který svým nápadem předběhl dobu.

Čtu dost, ale tohle je jedna z mála knih, které jsem nezvládla. Mě to prostě nebaví.

Kniha je čitelná jen pro lidi s opravdu silnými nervy, pokud to bylo skutečně tak, jak je to tam psáno, bylo to strašné!

Přečtení této knihy mě vedlo k návštěvě Kuksu a prohlídce Braunových soch ctností a neřestí.

Tuhle knížku mám mezi nejoblíbenějšími. Ač napsána už dávno, je stále aktuální ve své kritice dravé společnosti a přitom plná inteligentním humoru a kouzelného popisu francouzského venkova. Francouzský film s Funesem v hlavní roli je velmi povedený, kritici uvádějí, že jde o jednu z nejlépe zpracovaných hercových postav.(Nedlouho poté zemřel.)

Tuto knížku jsem četla poprvé jako dítě a pak každý rok znovu. Přivedla mě k celoživotní lásce k přírodě. Jejím prostřednictvím jsem se dopátrala i dalších Durrellových knih, takže jich mám doma kompletní sbírku. První je ale nejlepší.

Vždy když učím druháky, tuhle knížku jim čtu. Všechny děti to zatím pokaždé moc bavilo, takže mám dojem, že knížka lety nestárne.

Zajímavá je snaha autorů o proniknutí a nahlédnutí do světa záhad, avšak jedná se o náhledy poněkud povrchní, rádoby senzační. Kniha má přes 300 stran, problematika většiny ze zmíněných "záhad" by však sama vystačila na knihu.

Vždy, když jdu v noci okolo hřbitova, trochu mě mrazí, právě díky básni Svatební košile, představuju si, jak právě mně před očima budou skákat přes zeď, ona a její umrlec:-)...a psi vyjí, vyjí divnou věc....