Haruki u mě funguje podobně jako cheesburger od McDonaldu. Výzkumy tvrdí, že do pečiva od tohoto potravního řetězce údajně přidávají neznámou látku podobnou cukru, která v konzumentech zanechá něco jako závislost. Při čtení Murakamiho mám podobné pocity...nevím zdali plynou z okamžitého nepochopení a s tím spojené touhy číst knihu znovu a znovu či...nevím, avšak kniha Spánek je podle mého názoru nedokončená. Je úžasné zanechat ve čtenářích pocit roztříštěnosti. Autor pravděpodobně chtěl, aby po přečtení této knihy čtenář seděl a dlouze dumal nad tím, jak to tedy bylo...ale pro mě příběh není dotažen do konce...přes všechnu čest a úctu, kterou k Harukimu chovám.