Jen pár poznámek o úžasných myšlenkách knihy:
práce se staví proti volnému času. práce není život, volný čas je život. Život se staví proti neživotu. Žije se tedy jenom ve volném čase. Pro Brigitu je život=volnýčas= Heinz. Paula žádný volný čas=život nemá.
Paula chce něco ve svém životě změnit. Paula se postaví proti rodičům a chce se vyučit něčím lepším. Chce se dostat z věčného koloběhu - prodavačka - manželka - žena v domácnosti - troska. Hned jak se objeví Erich, vzdá se svého vydobytého života. Žena nemá život. Jejím životem je muž. Žena se všeho vzdá, aby mohla být v domácnosti, rodit děti jedno za druhým a obětovat se pro rodinu.
Brigita toho tolik změnit nechtěla. Chce se jen dostat z továrny, jinak od počátku chce rodit děti, získat Heinze a tím postavení. Její "sen" se splní a ona žije tak, jak si to vysnila, tozn. v životě plném nenávisti.
Paula, která se chtěla "osudu" vzepřít, končí hůř, než Brigita.
Pak je tu ještě vzdělaná Zuzi. Zuzi se do vdavek nežene, chce ještě trochu pomoct hladovým dětem, žvanit nesmysly, které jen papouškuje, ale které dobře znějí - charita, pomoc rozvojovým zemím. Pak se ale objeví středoškolský profesor a už jsou tu zásnuby.
Aktuální i dnes...