Musím dát za pravdu dřívějším komentářům. Kniha se čte dobře. Je to vysloveně lehké čtení do vlaku nebo na dovolenou. Konstrukcí obsahu velmi připomíná Forresta Gumpa. Dvě dějové linie, kdy jedna popisuje soudobé dobrodružství, druhá představuje život hlavního hrdiny Alana Karlssona v rozmezí jednoho století. Sem tam se člověk zasměje, občas kroutí hlavou. Celý kámen úrazu knihy vidím v nedostatku zápletky. Je to ten typ příběhu, kdy hlavní postava je konfrontována s problémem, rozhodne se něco udělat a udělá to. Konec epizody. Hrdina vyvázl bez následků, okolí s drobnými oděrkami. A toto se v knize zopakuje několikrát v různých obměnách. Prvních 150 stran mi přišlo zábavných, od půlky knihy už to byl bohužel předvídatelný sled událostí jak v retrospektivním vyprávění tak v "hlavní" dějové ose. Trošku mě zamrzelo, že se příběh nepřesunul na Kubu během kubánské krize, ač měl k tomu nakročeno. Alanu Karlssonovi v knize chybí vlastní osobnost. Je spíše souborem stereotipů, stejně jako historické postavy, se kterýma se setkává. Krom alkoholismu, dlouhověkosti a nezúčastněnosti na čemkoli politickém mu chybí jakákoli jiná charakterová vlastnost. Působí to celé jako by Alan byl Deus ex machina celé knihy a vyprávění sledovalo pouze jeho. Zbytek dramatu byl vystřižen. Škoda, začátek byl zábavný, střed stagnoval a konec nevýrazný, spíše rychle useknutý než mistrně vypoentovaný. Za mě lepší průměr.