Dojemný příběh vztahu lvice a člověka. Kniha je doplněna o nádherné fotografie. Je moc dobře, že se Joy Adamsonová se svým mužem rozhodli o tento až neuvěřitelný vztah člověka a zvířete podělit s celým světem. Jistě - pravou hloubku jejich vztahu z knihy nevyčteme. Ale pokud má člověk rád zvířata, lehko si ten cit dokáže představit. A vzhledem k tomu, že lev je povahou predátor, je až neskutečné, s jakou něžností Elsa svou lásku vyjadřovala.

Jak píše Mirka09 s pravým Miléniem nemá kniha, kromě vypůjčení si hlavních postav, nic společného. Styl je úplně jiný. Co bych vytkla je obrovské množství jmen, které jsou v příběhu zmiňovány, kdy se v nich čtenář trochu ztrácí.

Z hlediska toho, že se v celé knize de facto řeší jen škodlivost substitučně podávaného estrogenu, tak je kniha zbytečně rozsáhlá. Mnohé se v ní opakuje. Ale na druhou stranu jejím přečtením určitě člověk neprohloupí.

Zbytečně dlouhé a navíc je brzy zřejmé, kdo je vrah. Vůbec jsem nechápala, proč se autor(ka) tolik věnuje zdravotnímu stavu detektiva Strika a rozebírá jeho soukromý život, jelikož nic z toho nemělo s hlavním příběhem nic společného.

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel je příběhem stoletého staříka, který prostě vylezl z okna a zmizel - vydal se na další, ze svých četných dobrodružství. Během jeho útěku z domova důchodců je čtenář baven nepochopitelnými situacemi, které se Alanovi, stoletému staříkovi, přihodí, a které dokáže s nadhledem vyřešit. A aby si čtenář nemyslel, že Alan je nějaký starý blázen, tak dobrodružná cesta je protkána retrospektivou, kdy se dozvídáme o Alanových pokusech s dynamitem, sestrojení atomové bomby, práci v gulagu, práci pro CIA atd. atd. No prostě za sto let se toho dá stihnout hodně...

Přestože mnoho událostí a pravé poslání některých postav se dalo předvídat, byl i třetí díl poutavým a dějově vypjatým příběhem. A ač se celá Claryina a Jacesova minulost vyjasní a zdá se, že se kruh uzavřel, ještě tomu tak není...

V druhém díle Nástrojů smrti nabraly osudy hlavních hrdinů na obrátkách. U Clary a Jase se objevují nové schopnosti a do světa podsvěťanů vstoupí nečekaně i Simon. Jelikož Valentýn nebyl opět přemožen, tak nezbývá než se těšit na následující díl. A důvodů k těšení se je více - očekávám, že se ve třetím díle konečně vyjasní vztah Jase a Clary a dají se dohromady.

Omylem se mi stalo, že jsem si přečetla nejprve druhý díl a teprve pak jsem zjistila, že se jedná o sérii, kterou čtu od prostředka :-)

Takže když jsem pak začala číst první díl byly pro mne mnohé věci od začátku jasné a kvůli tomu mě knížka tak nevtáhla, ve srovnání právě s druhým dílem. Ale hodnotím plnými 100 %, protože když se oprostím od toho, co jsem při čtení dopředu věděla a neměla jsem, tak je to napínavý příběh s překvapujícím rozuzlením.

Závěrečný díl trilogie nebyl špatný, tak nějak se osudy všech vyjasnily a uzavřely. Ale ve srovnání s předchozími díly už tento neměl takové grády.

Kdyby 4. díl neexistoval, vůbec by mi to nevadilo. Stejně jako u předešlých dílů mi některé výjevy Evy dost vadily a od Gideona bych v některých situacích očekávala více hrdého a bojovného chování, navzdory jeho životnímu osudu. Právě kvůli němu.
V tomto díle je do celé příběhu vnesen i pohled Gideona. Ale jeho pohled mi přišel moc zženštilý. Neměla jsem pocit, že takhle chlap přemýšlí a vnímá.

Přijde mi, že se v tomto díle rozjelo řešení několika problémů, se kterými jsme se seznámili už v předchozích dílech, ale žádný se nedotáhl do konce, takže snad v pátém, a doufám, že posledním díle.

Knihy Sylvie Dayové se mi líbí, ale Crossfire zbytečně roztáhla a akorát to celému příběhu škodí.