Na tuhle knížku jsem se moc těšila. Námět mě dost zaujal, ale zpracování bylo hodně rozvláčný a zdlouhavý. Čekala jsem něco jiného. Asi nejsem ani ve správném rozpoložení - děsně mě vytáčela Charlie a skoro všechny stránky, kde byl popisován její a Jackův vztah jsem přeskakovala, což u knih běžně nedělám. Nesnáším manipulativní potvory.

O trochu lepší než Lovec strachu, ale i tak mi opět zůstala spousta nezodpovězených otázek. Navíc konec byl opravdu zvláštní. V podstatě "vrahem" mohl být kdokoliv - autorka si asi postavy rozpočítala.

Část o přípravě na přijímací pohovor mi přišla hodně užitečná. Člověk ví, co by měl udělat, ale když mu to někdo sepíše, dá do tabulek a shrne, tak je to přeci jenom lepší. Snižuje se tak šance, že na něco zapomenete. Samotné rady ohledně průběhu pohovoru mi přišly chvílemi až k smíchu. Na jednu stranu autoři radí chovat se přirozeně, na druhou se z vás snaží udělat jakéhosi "univerzálního" uchazeče, který mluví tak akorát, modulaci hlasu má tak akorát, nemá žádné nešvary atd. Seznam otázek na konci knihy ovšem velmi oceňuji.

Konec mě dost zklamal. Pokud hlavní postava trpí nějakým psychickým blokem, tak bych čekala, že vše autorka vysvětlí a to pořádně a ne, že se vysvětlení odbyde jedním skoro nic neříkajícím odstavcem. Navíc agentka Jaylene mi přišla celkem neschopná, pořád jsem čekala, kdy se projeví její schopnosti a ono pořád nic. A navíc některé vedlejší postavy zjistili, že zvládají komunikovat se záhrobím. No nevím, nějak toho tajemna, nadpřirozena a paranormálních jevů bylo na jednu knihu až dost.

Myšlenkové pochody detektiva Hollistera byly opravdu vtipné. Chvílemi jsem se neubránila smíchu.

Bohužel další knížka, u které mi zážitek z četby kazilo značné množství chyb v textu - zejména slovní spojení, která se v češtině nepoužívají, chvílemi jsem si přišla, jak když větu překladatel přeložil úplně doslova a už se nezamýšlel nad tím, jak se to řekne více "česky". Pokud v tom byl nějaký záměr, tak jsem ho nepochopila. Jinak konec byl relativně předvídatelný již po úvodní kapitole.

Po dlouhé době knížka, kterou jsem přečetla na jeden zátah. Možná i právě proto jsem dějem spíše zklamaná. Celé mi to přišlo takové polovičaté, nedotažené do pořádného konce.

Tak tohle bylo pro mě obrovské zklamání. Chvílemi jsem se musela hodně přemlouvat, abych se do knihy pokusila začíst. Pořád jsem čekala nějakou napínavou zápletku a ona se nějak nedostavila. Škoda.

Souhlasím s Moonrose. Knížka se mi líbila, ale taky mi zabrala více času, než bych čekala.

Tahle knížka ve mně zanechala hluboký dojem. Opravdu krásný příběh.