Koně miluji celým srdcem, stejně jako autorka. Ale její styl se mi moc nezdá, hlavně kvůli tomu modernímu nechutnému odhalování podrobností a chyb vlastního života. Mě to přišlo jako facebook statusy poskládané do vět. Těch pár procent dávám za hezké chování ke koníkům (až na ten cukr...)

Hodnotím pouze Psáno do mraků. Stačí mi jeden aforismus za den a mám hooodně o čem přemýšlet. Pan Čapek to měl holt v hlavě srovnané.

Výhrady snad ani nemám. Není to ani tak tradiční cestopis, za což jsem vděčná. Ono vydat se na druhý konec světa samo o sobě vyžaduje dost příprav a když to ještě 15letý kluk zvládne s vozíkem, tak klobouk dolů. A je jedno kolik kamarádů a tatínků mu pomáhalo. Osobně doufám, že se jednou na NZ podívám a myslím si, že tato kniha by byla mou průvodkyní a rádkyní v mém putování. Nu, uvidíme.

Začínám mít čím dál víc ráda takové "obyčejné" čtení. I když se vlastně nic převratného v té knížce nestane, autorka vypravuje neskutečně milým způsobem.

Moc se mi líbilo, že Shakespeare s ničím neotálel, děj se ničím nezdržoval a všechno spělo k nešťastnému konci... Love story jako hadr a přece mě bavila.

Nečetlo se mi to zdaleka tak dobře jako Huck Finn. Zápletka je sice zajímavá, ale je podaná tak nějak zdlouhavě.

Nádherná odpočinková četba. Jako bych opravdu trávila krásné Vánoce u babičky :)

Ztráta času. Knižní vydání telenovely..

Super pobavení. Teď už vím, jak správně odpovědět na jakoukoli otázku... 42!
Moc se mi líbí Adamsova představa vesmíru, protože já sama si to představuji velmi podobně; nekonečný koloběh, časová smyčka... Úžasné! Přesto jsem místy už nevnímala části vět, občas tam prostě bylo moc "nesmyslných" výrazů. I když to je přece tak trochu cíl té knihy - překvapit, pobavit a nenudit. A to se jí povedlo!

Všechny povídky mají dobrou úroveň, ovšem nejlepší nakonec, že? Chuť do života u mě vede na plné čáře, hlavně za ten konec..