Svědectví o proměně lidských hodnot a důkaz, že člověk může štěstí objevit téměř kdekoliv.

Krásná knížka o touze po svobodě. Stojí zato vyhledat si i na internetu fotografie cel na Ďáblových ostrovech. Drsné podmínky. Skoro se chce říct koncentrák hadra, ale to bych už přeháněl. Každopádně je neuvěřitelné, co všechno člověk může prožít. Tato kniha mi ukázala, že dobří lidé existují a je potřeba v to věřit. Těch cizích lidí, kteří motýlkovi bezištně pomohlo, to mluví za vše. Překvapivá ale zřejmá pravda je ta, že nejčastěji a nezištněji pomáhají ti, kteří sami mají málo oproti těm, kdo mají moc. Jednoznačně doporučuji.

Velmi zajímavá kniha zobrazující naši společnost. Nejde jen o komunismus a totalitní vlády. Když se podívám kolem sebe nebo otevřu noviny a vidím výstřelky, jichž se naši politikové dopouští a které jim lid blahosklonně toleruje, nemohu nepostřehnout podobnost s tímto dílem G. Orwella.

Po přečtení Dnu trifidů jsem si řekl, že to nesmí být poslední kniha od Wyndhama, kterou otevřu. Začal jsem za nějaký čas číst Kukly a pořád jsem čekal, kdy to konečně začne být zajímavé. Bohužel jsem čekal zbytečně. Nic moc knížka.

Krásná knížka z obdoví velké hodpodářské krize třicátých let USA. Přečetl jsem si ji na doporučení jednoho starého pána, jenž mi řekl, že kniha je jeho biblí. Moc se mi líbila a inspirovala mně k přečtení dalších Steinbeckových děl - Toulky s Charleym a Na východ od ráje. Ty sice nedosáhly kvalit Hroznů hněvu, ale jednalo se o velmi kvalitní četbu a určitě si od tohoto spisovatele v budoucnu přečtu něco dalšího.