Kniha (a také animovaný příběh podle ní ) je výborná a hlavně zábavná. I když se nám to třeba nelíbí malým dětem příjdou věci kolem kakání většinou velice legrační. Kniha není zrovna výchovná. A díky bohu za to !!! Výchovné knihy bývají hodně nudnééé. Zatímco tahle je "boží". A bonus je, že konečně zjistíte, jak vypadá hovínko, kterého zvířete. To je přírodovědná znalost, která bývá neprávem opomíjená.

Poslední dobou se mi zdá, že kolem vylučování panuje v naší společnosti zbytečné tabu - větší než třeba kolem sexu nebo násílí. Hovínka smrdí, ale nejsou až tak nebezpečná, jak si myslíme.

Setkala jsem se i s tím, že někomu vadí v příběhu motiv posral jsi mne, já poseru tebe :). Ale pokud já vím - s vlkem se v pohádce o Červené Karkulce taky nikdo nepáral - zabil jsi, budeš zabit.

To mi připomíná mou kamarádku, která v reakci na jakousi pohádku, vysvětlovala svým dětem, že ani chudoba nedává nikomu právo bohatého ošulit o jeho majetek. Ony ty lidové pohádky taky nebyli vždy morálním vzorem. A víte co, on chtěl už Platón z podobných důvodů cenzurovat Homéra, ale já myslím, že to není dobrý nápad.

No zkrátka pokud chcete pro děti něco morálního, tak si tohle nepořizujte, ale pokud chcete něco u čeho se s nimi pobavíte, tak je to to pravé. Já myslím, že tahle kniha má našlápnuto na to být dětskou klasikou.

Tuhle knihu jsem ve svém mládí milovala. Táta tu reprezentuje idealistického progresivního materialistu, který dělá vše pro pokrok rodu homo (dosud ne sapiens). Samozřejmě musí bojovat s revizionisty a to zejména ve vlastní rodině :).
Vše je totiž demonstrováno na osudu jedné pravěké rodiny, která slezla ze stromu a začala se živit masem. A ikdyž jim to zprvu nedělá dobře, nepoleví ... a dosáhnou mnoha pozoruhodných úspěchů.
Zajímavé je, že vypravěč - hlavní hrdina je oproti tátovi naopak objevitel filosofického idealismu a tak je jeho střet s tátou neodvratný.

Řeknu to jen tak - nejlepší Dějiny filmu, které jsou v češtině k dispozici.

Tak tohle se mi zrovna dobře nečetlo. Je to antologie textů současných filmových teoretiků. A je to skoro samá teorie a žádné názorné ukázky :). Ale na druhou stranu je to asi zatím jediná možnost, jak si v české řeči přečíst třeba něco o kinematografii atrakcí, nebo o zvuku v éře němého filmu (Není to zajímavé téma :)? ) nebo vůbec cokoli z oblasti multimediálních studií.

Velice čtivě napsaný přehled starších dějin kinematografie, od Lumiérů po období před Novou vlnou. Není to zrovna vyčerpávající výčet všech děl a okolností, ale pro získání první představy, to může být ta pravá kniha. Tu a tam se najde nějaká chyba - já je našla hlavně v popisu filmů. Asi je to pochopitelné z hlediska doby vzniku knihy - v době, kdy tyto filmy byly přístupné jen sem tam na nějakém festivalu - bylo důležité vše udržet v paměti. Než je autor vrazil do své knihy nějaké drobnosti už zapomněl.

Možná nejlepší česká kniha o islámu.
Na Kropáčkoci oceňuji, že ač sám předsvědčený křesťan, dokáže pohlížet na duchovní svět jiného náboženství s pochopením a sympatií.
A taky to, že dává výkladu estetický rozměr. Ten k mystice, myslím si, tak nějak patří. Kniha je doplněna množstvím ukázek (např. hadíthy) , jindy věnuje Kropáček celý odstavec tomu, aby vyjmenoval 100 překásných božích jmen - Milosrdný, Slitovný, Král, Mír, Věřící, Ochránce ... . :) No není to krása?

Je to velmi roztomilá variace na opičího krále. Příběh je a la americký nezavislý film. Splétají se tu osudy čínského kluka a opičáka Suna, z nichž každý se musí naučit přijmout svou identitu. Mám Opičího krále velice ráda a tahle knížka mi vyloženě sedla.

Pro mne nejlepší popularizační kniha o vědě s jakou jsem se setkala.
Všechny mé představy o fyzice odvisí již od dvanácti let z této knihy. Po jejím přečtení jsem prvně měla pocit, že rozumím zákonům pohybu, gravitace, elektromagnetismu. Třebaže název zní tak nijace je velice výstižný - od zákonu setrvačnosti až po relativitu, od Galilea a Newtona vyvracejících Aristotela, po Einsteina (vyvracejícího zase je:)) - Opravdu, tato kniha vás provede dobrodružstvím poznání.

Tohle byl můj úvod do kultury, myšlení a cítění chasidů. A je to nádhera! Jsou zde zachyceny příběhy, jež si polští židé vyprávějí o svých učitelích-světcích-rabínech. Je to moudré a mystické, občas i vtipné a ironické. Zároveň z toho sálá velmi silná nostalgie nad světem, který už není.

Připojuji se k tvrzení, že tato kniha byla vlastně zbytečná. To nejlepší z ní bylo už ve stejnojmenné povídce. Tohle předělávání slavných sci-fi povídek na romány mě docela štve. (viz. Příchod noci Asimova a Silverberga ) Povídka je ovšem jednoznačně za 100%.