Naprostý souhlas s Corou, má vnitřní bohyně po dobu čtení recenze souhlasně přikyvovala. Při čtení mi nejvíc bylo líto všech stromů, které musely padnout na fyzická vydání tohoto skvostu.

Výborná oddechová čtivá četba, i když náctiletá už taky nejsem :) Proti Twilightu rozumnější, i když i zde má slečna dva nápadníky (asi dělám něco špatně? evidentně je to dnes standart :-D) a v aréně jí různé zákeřnosti celkem brutálně masakrují. Celkově pohodová jednodenní četba, která neurazí ani nepřinese nic nového. Ale pobaví.

To já si zas početla s chutí, po dlouhé době něco čtivě napsaného. Jako odchovanec Agáty zamotanost v detektivkách vyžaduji, vraha jsem neuhodla, takže spokojenost :-)

Což slabá zápletka, takových už bohužel bylo více a dalo se vydržet :-) Osobně mě ale nejvíce rozčiloval styl, který je tu výše popsán jako slohová práce ze ZŠ. Bohužel těžko posoudit, zda je to vina autora či překladatele, možná se podíleli oba. Každopádně knihu, ve které jsem si občas musela dialog přečíst třikrát, abych rozklíčovala která postava řekla co, jsem si skutečně neužila.

Marianina nejlepší kniha. Dozrála ve skvělou vypravěčku, která dokáže na jedné stránce vykreslit postavy jako živé. Zároveň zvládá vážné, až tragické osudy propojit s klasickými vztahovými tématy (není stále vtipná jako třeba Betty McDonaldová), takže nejde o bezduchou holčičí literaturu. A tady navíc postavou nehmotné bytosti připlétá irské slovesnosti do dokonale čtivé knihy, kterou je radost číst.
Jen zatřelit české vydavatele za stupidní přebaly.

PS: Hlavní hrdinky budou trošku feministiky, proto je to inteligentní čtení ;-)

Není to špatný příběh, ale připomínal mi spíš americký thriller než román. Folletovi se musí nechat, že jeho ženské hrdinky jsou vždy mimořádné - krásné, odvážné, úspěšné atd. Aby ale celou spojeneckou invazi do Normandie zachránila krasavice, která strčí vlastní ruku do objímky žárovky, aby zkratovala rádio a zabránila odeslání důležité zprávy a pak ještě vlastnoručně zlikvidovala německého špiona (PO tom elektrickém šoku)... to už bylo trošku moc. Ale co, je to fikce, a člověk ji nesmí brát moc vážně.

Jej, jak se hodnotí učebnice? Ne že bych ji tedy přečetla celou... Ale od paní Dvořákové je každá publikace o IFRS kvalitní, konkrétně tahle už je trošku náročnější - už docela podrobně standardy popisuje, pro začátečníky moc není.

Myslela jsem si, že Pratchetta nás čte víc, a přitom jsem Nevídané akademiky musela založit... No teda :-)
Po dlouhé době radost z nové Úžasné Zeměplochy, i když se nemůže rovnat knížkám z nejlepšího období série a je taková nemastná neslaná... navíc o fotbale. Ale je to Pratchett :-)

Po přečtení tedy zkusím ještě doplnit vlastní, kratší „recenzi“.. Binet si sice celé téma důkladně prostudoval, ale ačkoli sám uvádí, že nepíše o Heydrichovi ale o „největším činu druhé světové války“, atentátu samému se paradoxně věnuje až v poslední třetině knihy.
Hojně zmiňovaná forma, kdy autor řeší, jak je hloupé historickým postavám vkládat jakýkoli text do úst, pokud nebyl přímo zaznamenán, je ze začátku sice sympatická, ale ke konci už se začíná únavně opakovat.
Osobně můžu HHhH srovnat jen s Šulcovým Dva proti říši, která mě tehdy ohromila detaily a podrobným popisem. Francouz tu samou událost popisuje rozhodně emotivněji, ale fakta se mu toulají od Heydrichova dětství přes barvu jeho auta až po stav vlastního milostného života, že na operaci Anthropoid moc času nezbyde.
HHhH je rozhodně čtivý román, který ale nedoporučuji milovníkům literatury faktu, protože je tak nějak… o ničem.

Slovní zásoba na danou úroveň slušná, prezentovaná celkem zábavně, cvičení opravdu lehounká. Učebnice je ovšem pro samouky, takže může zkoušet jen to, co je probráno.
Za křížovky dávám bod k dobru! :-)