Psané dobře (nicméně soudím podle českého překladu), obsahově však -pro mně osobně- nic neříkající téma sexuálně závislého muže na úpadku. Oslice mi přišla mnohem lepší.
Přes veškerou snahu autora šokovat publikum mi to po celou dobu připadalo překvapivě hrozně nudné.

Psané dobře (nicméně soudím podle českého překladu), obsahově však -pro mně osobně- nic neříkající téma sexuálně závislého muže na úpadku. Oslice mi přišla mnohem lepší.
Přes veškerou snahu autora šokovat publikum mi to po celou dobu připadalo překvapivě hrozně nudné.

děsivá fikce!!

(pracovní tábory, doly, interupce vězeňkyň, "dárci" krve, věčná bída a hlad, bonzování, šmírování, nedůvěra lidí vůči vlastním členům rodiny, nespravedlnost, bezmoc, bezvýznamnost jedince, odlučování dětí od rodičů, "záhadné" mizení lidí, mučení při výslechu, nepředvídatelné verbování na veřejné brigády, "povinnosti" vůči státu, státní monopol na vše, příšerné zdravotnictví, zneužívání dětí a dospělých atd...)

Přes jistou primitivní formu textu je dílko poučné (pokud se ovšem chcete zabývat filozofií osobnostního rozvoje- toto je cílová skupina čtenářů).

Výborně napsané (důkazem je i Pulitzerova cena za toto dílo), výborně přeložené, doporučuji. Dlouho jsem takhle kvalitní dílo nečetla!!

První polovina skvělá a velmi čtivá (100%), druhá polovina kvalitativně mnohem horší, jakoby to autor chtěl mít co nejrychleji napsané a už to po sobě needitoval (60%). Průměr tedy 80% ale přecijenom přidám procenta za nápaditost a originalitu příběhu, škoda že forma tak pokulhávala..

Vtipná knížka s (pro mně) smutným koncem. Nenáročné, odlehčené čtení pro letní večer.

Infidel- originální název knihy- neznamená nic jiného než "nevěřící". Je legrační, jak nakladatelství projevilo zájem přeložit a vydat tuto knihu, v rámci prodejnosti ale muselo změnit název na jakousi "Rebelku" (kill me now!).
Proč se bálo nazvat knihu pravým jménem?
Protože předpokládá, že naše postkomunistická společnost by knížku od černošky s názvem "Nevěřící" prostě nekoupila..? Hirsi Ali je klíčovou postavu Nizozemské politiky, jejíž blízký přítel, režisér Theo Van Gogh byl zavražděn poté, co autorce zfilmoval krátký film na téma utlačování žen v radikálně islamské kultuře. Pro opakované pokusy o atentát na její osobu emigrovala do USA. Nadále publikuje svoje občansko-právní názory a v ČR jsou její články občas publikované v týdenníku Respekt.

Heidy nikdy nebude tak dobrá jako Howard :D

Směju se tomu ale pouze proto, že VĚŘÍM že moje dcera BUDE tak "dobrá" jako Howardové z jejího okolí.

Reálně napsaný děsivý příběh - první část popisuje 13 letý syn Roy, druhou část jeho otec. Otec je značně sobecký a příliš zaměstnaný svým citovým životem/problémy, místy se chová jako dítě, nezodpovědně a naivně, po nocích brečí. Jeho syn se chová na svůj věk mnohem dospěleji- je vyrovnanější a netrpí emocionálními výkyvy. Jeho jediným - prvním a posledním výkyvem je jeho zdánlivě zbytečná sebevražda. Proč se zastřelil se čténář nedoví, v kontextu úzkostné atmosféry na izolovaném Aljašské srubu kam se Roy přijel vlastně obětovat aby pomohl otci splnit si jeho sen- je tato sebevražda snad i pochopitelná. Jejich role byly až příliš často vyměněné a tíha zodpovědnosti malého kluka za egocentrického tátu s prvoplánovými nápady byla obrovská. Otec začal syna "vnímat" a poznávat prakticky až po jeho smrti, kdy se poprvé zamýšlí nad synem a jeho přáních, povaze a společných zážitcích. Cit skutečné otcovské lásky - to rozřešení jejich komplikovaného vztahu- si plně uvědomuje až v momentu, kdy se topí v oceánu, vdechuje vodu a umírá.