Výborná záležitost. Cynické, temné, ironizující, satirické a se spoustou černého humoru, erotiky, piva, odporných rasových předsudků, zkrátka svět přesně takový, jaký je, bez příkras a iluzí. Paráda...

Svěží a dynamický začátek posléze nahrazuje přemýšlivé a zadumané rozjímání nad klasickým dilematem Wyndhamovi tvorby, použité už v Kuklách, a to konfrontací se změnou, s vývojem a neznámou entitou. Námět je velice originální a dosti děsivý až znepokojivý, zvlášť pokud si představíte sami sebe v situaci občanů Midwiche, a to převážně v kůži něžného pohlaví. Závěr je pro toho, kdo Wyndhama zná, nepřekvapivý a nevyhnutelný...

Nevšední a více než zajímavý námět spolu s ironickými a satirickými prvky románu neskutečně podráží nohy socialismu a posílá ho se vší slávou do hajzlu. Karikatury socialistických důstojníků jsou totiž nezapomenutelné a společně s ideologickými hesly tvoří jedinečnou a vděčnou kostru románu, přičemž vytváří upřímné sympatie k řadovým vojínům. Jedna vtipnější scénka střídá druhou, a pokud bychom se nesmáli, nezbylo by nám nic jiného, než plakat. Zrůdnost ideologie a četnost řadových blbců v řadách mocných je totiž nebezpečně vysoká, což na druhou stranu zaručuje gejzír vtipných situací. Jedinou chybou je snad ta, že kniha působí jako slepenec vojenských historek než postupně gradovaný román, ale to se jistě dá Kefalínovi a spol. odpustit. Spolupůsobení knihy a filmu dodává oboum platformám nový rozměr. P. S. Zajímalo by mě, kolik z knihy je popis skutečných historek a kolik nebetyčná fantazie autora…

Úderné, krátké a strohé věty. Netušený stín katastrofy a jejího rozměru. Neustálý déšť a padající popílek. Život na cestě. Otec se synem. Hlad. Žízeň. Opuštěná města. Melancholie a beznaděj. Touha po vykoupení. Kdo je vinen? Je to snad Bůh? Člověk? Je v cestě naděje? To vše vás brzy dožene k zoufalství a depresi. Cormac v nejlepší formě…

Stylisticky překrásná hříčka či pohádka, ve které jsem i přes její krátkost nalezl spoustu věčných motivů, ať už jde o nesmyslnost předsudků či motiv očistného a dokonalého odpuštění. A navíc zjistíte, čeho se může bát i nebojácný američan. Zkrátka líbezné hodinové počtení ideální pro pohlazení dušičky před spaním…

Zajímavý hororový příběh, který je zřejmě zbytečně rozsáhlý, přesto po celou dobu neztrácí dech. Motivy smrti, řbitovů a posmrtného života zřejmě nikdy neomrzí. Posledních 60 stránek velice dechberoucích, obzvláště v nočních hodinách…

Přínosné úvahy o společenské hodnotě románu, o autorském právu a jeho vlivu na literaturu a o tom, proč psát krátce a úderně. To vše okořeněné důvtipem a vtipem zkušeného spisovatele...

Průměrný thriller okořeněný leda tak atraktivním prostředím psychiatrického ústavu, spolu se zajímavým psychologickým způsobem vyšetřování, jež vede k logicky správným úvahám obou detektivů. Ale to je asi tak všechno. Možná, že to někomu stačí, ale já nakonec stejně nejsem na detektivní thrillery, takže jsem možná nevědomky zaujatý, ale příliš zábavy mi román nepřinesl…

Pro mě zatím jednoznačně nejlepší King, paradoxně od Richarda Bachmana. Důvody: fantastický námět, psychologická hra všech zúčastněných chodců spolu se čtivostí románu ubíhajícího mílovými kroky do cíle, a to vše bez grafomanských orgií autora. Vše se soustředí čistě na příběh, myšlenkové pochody hrdiny a především atmosféru. Atmosféru tak mrazivou, tíživou a čišící všudypřítomnou smrtí, že se vám tají dech, dokud zkrátka nedočtete do konce, dokud nezjistíte, kdo se stane oním posledním mužem. Zájem o příběh je navíc podporován šikovnými náznaky o společenské změně, o níž může čtenář pouze spekulovat. Navíc román vtipně varuje před dekadentní zábavou a tím i před dekadencí společnosti, jež hledá zábavu ve věcech tak nízkých. Co myslíte, dospěje společnost do takového bodu, že budete sledovat podobnou soutěž jako Dlouhý pochod? Kdo ví…

Mysteriózní groteska spřádající své sítě vskutku obřích rozměrů, která však nakonec zcela vyšumí do ztracena. Příběh není zdaleka tak úderný, jak by se mohlo zdát po přečtení úvodních stran, avšak rozhodně neurazí. Přesto člověk nemá pocit, že by prožil něco zásadního, i když prožívá řadu napínavých chvil a pocit zrady, nejistoty a zmatenosti je víc než tísnivý. Každopádně na knihu po pár dnech zcela zapomenete, což vnímám jako hlavní mínus…