Člověka okouzlí propracovaný svět, silný námět, humor, podmanivá atmosféra... Je ale škoda, že kniha trpí v mnoha ohledech nedostatkem talentu či jak to nazvat. Postavy jsou rozpracovány zle povrchně, motivace jsou silně děravé, motivy neuspokojivě dotažené, děj asi příliš ustupuje sebeokouzleným popisem svého světa (ač je tento sám přitažlivý) a jazyk naprosto nestačí (například v dialozích) na to klasické mistrovství, které si stanovila autorka za etalon. Opravdu škoda.

Famózní dílo! Hloubka, s jakou jsou nahlédnuty postavy a závažnost tématu, který je jimi s excelentní přesností - která si nezadá ani s předními filosofy - zachycen, je unikátní. Antigonin rozpor vroucí pod slupkou odhodlanosti, Kreontova tragičnost neukočírované ctnosti... nádhera.

Tradiční kvalita se nezapře, ale například vedle Sofoklovy Antigony nemá Médeia šanci. Můžou za to především ploché, vnitřně nepříliš zajímavé a pramálo inspirativní postavy. Žádný vývoj, žádné ideály, nikdo, kdo by tragikou dosahoval Kreontovi byť po pás...

A to já nesouhlasím! Brilantně vystavěný děj, plastické postavy a jiskřivé dialogy dělají i z psané podoby Maryši strhující drama.