Šifrovaná zpráva
Na Sherlocka Holmese a jeho přítele a pomocníka, doktora Watsona, si jistě nehrají jen kluci v jeho mateřské zemi, Anglii, ale po celém světě. Kdyby se tak založil „Klub malých Sherlocků Holmesů", měl by asi hezkých pár tisíc členů. Patřili by mezi ně i hrdinové této knížky, sovětští kluci Kolja a Žena. Nespokojují se jenom sněním, jací slavní detektivové z nich jednou budou. Připravují se na své budoucí povolání svědomitě a důkladně - právě četbou seriálů o geniálně rozřešených případech, jimiž se zabýval jejich ideál. Závažnější partie těchto knih umějí nazpaměť a zkoušejí se z nich. Ovšem to je jenom teorie. Druhou a podstatnou částí přípravy je praxe. Žena s Koljou si cvičí silnou vůli, odvahu, učí se střílet, maskovat, plížit, šplhat, pozorují bedlivě své okolí. A zuřivě se snaží objevit svůj „Velký případ", který by je odměnil za všechny dosavadní trampoty a konečně vynesl nad posměch kamarádů a nepochopení učitelů, kteří se nechtějí smířit s tím, že oni dva nemohou pořád sedět ve třídě a dávat pozor, když se přece musí připravovat na svou detektivní životní dráhu. A jednou se to konečně stane. Kolja tráví dopoledne za školou a před postranním křídlem jejich domu najde lístek s německým nápisem, nepochybně šifrovaným. Milí detektivové se pustí do práce. Všechno, čemu se naučili, jim přijde vhod. Do případu se zaplétá stále víc lidí, záhada je složitější a složitější, ale kluci v tom umí chodit a vedou si úspěšně. Aby dopadli velitele celé bandy, musí dokonce sešplhat komínem do neobydleného bytu. A čeká je tam pořádné překvapení. Možná že budete rozuzlením zaskočeni i vy, nebo si myslíte, že přijdete celé věd na kloub líp než Kolja s Ženou?