Pouští a pralesem
Čtrnáctiletý polský chlapec Staš a osmiletá Angličanka Nela se stávají obětmi únosu kdesi v koloniální Africe. Projdou tisíce kilometrů Saharou, podél Nilu, pralesy středovýchodní Afriky, zažijí neuvěřitelná dobrodružství v boji s přírodou, s dravou zvěří, tropickými nemocemi a se zlými lidmi.
Egypt a střední, „černá" Afrika vyvolávaly v evropském čtenáři vždy představu nejexotičtějších zemi na světě, kde lidský život probíhá jako neustálý řetěz dobrodružství. A před více než sto dvaceti lety, kdy se odehrává děj této knihy, tomu tak skutečně bylo. Střetávaly se tam tenkrát zájmy postupujících kolonizátorů; Francouzi chtěli pás Afriky od západu na východ a Angličané chtěli právě takový pás, ale od severu k jihu, od Egypta až po mys Dobré naděje. Proti nim se postavilo probouzející se národní uvědomění domorodých súdánských kmenů, bohužel zkreslované a sváděné na scestí náboženským fanatismem. A v tomto vroucím kotli lidských vášní a intrik, kde lidský život neměl ani cenu piastru a visel stále na vlásku, ocítají se dvě unesené, zavlečené a nakonec ode všech opuštěné děti, čtrnáctiletý polský chlapec Staš Tarkovský a osmiletá anglická holčička Nela Rawlisonová. Projdou tisíce kilometrů, napřed Saharou podél Nilu, potom pralesy středovýchodní Afriky, a zažiji neuvěřitelná dobrodružství v boji s přírodou, s dravou zvěří, s tropickými nemocemi a se zlými lidmi; ale najdou zas nové přátele mezi dobrými lidmi í mezi zvířaty a s jejich pomoci nakonec zdolají všechna nebezpečí a pie ee jen se shledají se svými rodinami, které je dávno považovaly za ztracené. Sienkiewicz je velký mistr pera, který nepsal pro mládež. Proto vzbudilo nedlouho před první světovou válkou opravdovou senzaci, když spisovatel na vrcholu své slávy, tehdy již světové, napsal polské mládeži tento román. Není pochyby, že i dnešní česká mládež bude se zájmem číst tuto knihu, kterou mají její rodiče v nejlepší paměti ze starších překladů, rozebraných již před dvěma nebo třemi desetiletími.