Slezské písně
Sbírka je plná epických a lyrických básní. Autor čerpá z rodného kraje a národního a sociálního útisku. Básněmi vyzývá lid ke vzpouře a naději na úspěchy. Poukazuje na bídu havířů, beskydských horalů, ovdovělých žen a sirotků proti majetku magnátů, velkostatkářů..
Útočí i proti nepřátelům českého jazyka ( Markýz Gero, Dva hrobníci ), proti odnárodňování obyvatelsva ( 70 000 ) a popolšťování moravských vesniček ( Blendovice, Tošonovice ). Ukazuje také na smutný osud učitelů, kteří i na zákaz učili děti česky ( Kantor Halfar ). Dá se zde najít i Bezručův odpor k těm, kteří zapomněli na svůj původ a řeč ( Bernard Žár ).