Bílá vrána
V románu Bílá vrána vypráví autor o putování pětice mužů po polských Nízkých Beskydech, jež pro některé z nich znamená útěk před realitou, pro další se stává výpravou osudovou. Dějištěm jsou liduprázdné hory zapadané sněhem, ve hře pak základní lidské hodnoty. Hrdinové celou dobu balancují na hraně jakési propasti. Cítí se uvěznění ve své době a každý se snaží po svém vypořádat s okolním světem i se sebou samotným. Rekvizitami románu, ve kterém Stasiuk klade celou řadu esenciálních otázek, přičemž jen zřídka nabízí odpovědi, jsou jim lahve od vypitého alkoholu a oharky cigaret. Za své dílo získal prestižní polské ocenění – Cenu Kościelských.