Minervistka
Jsou osmdesátá léta devatenáctého století a v malém městě žije lékárnická dcera Emílie. Je jí šestnáct let a podle tehdejších zvyklostí má umět vyšívat, vařit, cudně klopit oči a čekat na ženicha. Jenomže Emílie je úplně jiná- ze všeho nejvíc ji láká otcova laboratoř a chemické pokusy. To se samozřejmě pro slušně vychovanou dívku nehodí...
Emílie proto dělá pokusy tajně, tajně také studuje chemii, ale přitom provádí tolik ztřeštěností, že tím děsí svoje okolí, a rodiče vidí jediné východisko z trápení s nezdárnou dcerou v tom, že ji dají na vychování do kláštera. Mezitím se snad najde nějaký ženich, uvažují...
Všechno však nakonec dopadne úplně jinak, přece jenom to s ženským vzděláním nevypadá tak beznadějně- v Praze Eliška Krásnohorská založila gymnázium pro dívky - Minervu- a první minervistky už studují. Malé městečko, v němž žije Emílie, o něčem takovém nechce ani slyšet. A Emílie? Ta se o škole dovídá právě včas, vlastně na poslední chvíli...