Dopisy z pekla
Světlo lampy na psacím stole vrhalo světelný kruh na papír a osvětlovalo i ruku s perem. Byla to silná, opálená ruka, na které už se začínaly tvořit první stařecké skvrny. Pisatel dopisu již překročil padesátku.
Seděl skloněný a lehce pootočený u psacího stolu a byl tak zabrán do práce, že vůbec nevnímal okolí. Slova mu plynule splývala z pera a vytvářela věty. Psal a psal bez přerušení a pokojem se ozývalo jen škrábání pera po papíře.
Jinak bylo v malém pokoji až stísňující ticho. Jediným zdrojem světla byla lampa na stole. Nábytek se ztrácel ve stínu a zdí a okenní tabule vypadala matně jako šedá litina.