V jedné osobě

Irving opět dokazuje, že patří mezi nejvýznamnější americké spisovatele současnosti. Jeho nejnovější román V jedné osobě svou čtivostí, napínavostí a silným příběhem připomíná Irvingova nejlepší díla osmdesátých let. Poprvé od Modlitby za Owena Meanyho umisťuje do středu dění vypravěče v první osobě. Šedesátiletý spisovatel William Abbott se ohlíží za svým životem a čtenář se opět setkává s prostředím malého městečka First Sister v Nové Anglii. V městečku i na soukromé střední škole, kde William studuje, se intenzivně hraje amatérské divadlo, škola má také silný zápasnický klub. Ale v této knize je všechno trochu jinak. William prožívá značný zmatek při hledání své sexuální orientace. Na jedné straně se zamilovává do starších žen, zejména do slečny Frostové, knihovnice, která mu otevře svět velkých románů, na druhé straně ho neodolatelně přitahuje hvězda zápasnického týmu Jacques Kittredge.

Během studia na univerzitě žije William jako gay. Přitahují ho však stále i ženy. Nakonec Irving čtenáře zavede do Vídně počátku šedesátých let, kde William sice žije se začínající sopranistkou vídeňské opery, ale posléze naváže dlouholetý vztah s Lawrencem Uptonem, významným americkým básníkem. Autor dává čtenáři nahlédnout do odvázaných 70. let, kdy gayové dosáhli určité rovnoprávnosti. Posléze ovšem přichází těžká rána v podobě epidemie AIDS. William popisuje ztrátu mnoha svých spolužáků a přátel. Dalším významným tématem románu je transsexualita, která prochází celým dílem a vrcholí v jeho závěru, kdy se William stává obhájcem práva každého jedince na vlastní sexuální orientaci. Mottem románu by mohla být několikrát opakovaná žádost: Nedávejte mi žádnou nálepku – nezařazujte mě do nějaké kategorie dřív, než mě poznáte!

www.knihi.cz