Útěk z tábora 14
Oracovní tábory pro politické vězně existují v Severní Koreji dvakrát déle než ruské gulagy, podle odhadů v nich žije přes dvě stě tisíc lidí a uprchnout je nemožné. Nebo téměř nemožné, jak dokazuje Sinův příběh.
Sin se v táboře narodil. Protože trpěl podvýživou, má menší a drobnější postavu. Paže má zkřivené namáhavou prací a záda zjiszvená popálenimami z doby, kdy ho mučili ohněm. Kůže nad stydkou kostí nese jizvu po vpichu háku, jímž ho dozorce přidržoval nad plameny. Kotníky a zápěstí má zdeformované pouty, za něž visel vzhůru nohama během samovazby. Pravý prostředníček má u prvního článku useknutý jako trest za to, že v táboře na oděvy upustil šicí stroj. Holeně obou nohou má od kotníků po kolena znetvořené od elektrického plotu z ostnatých drátů, které nesplnily svůj účel, protože neudržely chlapce uvnitř Tábora 14...