Devadesát dní za železnou oponou
V padesátých letech hrozilo Márquezovi, že by se za novinářskou činnost v opozičním tisku mohl dostat do nepříjemností s diktátorským režimem generála Rojase Pinilly, byl proto redakcí deníku El Espectador vyslán do Evropy, aby podával zprávy o umírajícím papeži Piovi XII. K jeho smůle se papež předčasně uzdravil, García Márquez však přesto odjel do Evropy jako dopisovatel. V Římě krátce studoval kinematografii a pak se vydal do východního bloku, do Československa a Polska, později také Maďarska a Sovětského svazu. Reportáže z této cesty vydal v roce 1959 pod názvem 90 dní za železnou oponou. Dojmy mladého latinskoamerického levicového novináře z Československa padesátých let bohužel zatím nebyly přeloženy do češtiny, rozhodně však stojí za přečtení. Prahy se týkají dvě reportáže: "Pro Češku jsou nylonové punčochy skvostem" a "Lidé v Praze reagují jako v kterékoliv kapitalistické zemi"