Zrcadlo, které se opožďuje

Sbírka z roku 1927, kdy Weiss vystoupil na literární scénu hned třemi vydanými svazky najednou a upozornil na sebe jako nesporný a originální talent. Také zde ho lákal zdánlivě jednoduchý, až rodokapsový děj, ovšem ponořený do šerosvitu fantastického třeštění. Experimentuje však i s jinými literárními postupy, jako v povídce Rádio – růže – ruka, kdy se v textu snaží vyvolat pocity diváka shlížejícího prudce stříhaný film. Titulní povídka je založena na vtipném, čistě scifistickém nápadu: jde o zrcadlo, doslova „zdržující“ světlo, takže je schopno prozradit děje již uplynulé.

www.knihi.cz