Kámen mudrců
O knize a autorovi: (záložka obálky knihy Kámen mudrců)
V roce 1923 vypsalo nejvýznamnější dánsko-norské nakladatelství Gyldendal velkou soutěž o nejlepší dosud nepublikovaný skandinávský román. Aker Larsen měl doma rukopis, který mu velmi ležel na srdci: po léta nosil tento román v sobě, než jej zpracoval. Nevěřil, že by se o něj někdy nějaký nakladatel mohl zajímat. Tlusté knihy byly z módy a kromě toho to nebyla lehká četba. Přesto po dlouhém váhání poslal kopii. Když si však později přečetl, kolik rukopisů došlo z celé Skandinávie, rozhodl se svůj rukopis raději stáhnout. Domníval se, že nemá šanci, porota přece nebude mít trpělivost přečíst více než deset stránek! Štěstí však visí na hedvábné niti. Herec, který měl hrát hlavní roli v nové hře v divadle královny Dagmar, náhle onemocněl. Nastal vbelký zmatek. Kdo by ho mohl nahradit? Anker Larsen se nabídl, že jeho roli převezme, a byl tím tak záměstnán, že zapomňěl svůj rulsopis stáhnout. Když šel o několik dnů později do nakladatelství Gyldendal, bylo již pozdě. Nikdo nevěděl, kde kopie obíhá: v Kodani, v okresech, v Norsku? O půl roku později udělila porota, sestavená ze známých spisovatelů, literárních kritiků a a nakladatelů jednomyslně první cenu neznámému autorovi "Kamene mudrců". Kniha vyšla v nákladu 20 000 exemplářů a byla do týdne rozebrána.
Při svém vydání vzbudila takovou senzaci, že se Anker Larsen stal naráz světoznámým. Přesto se k ní někteří kritikové stavěli rezervovbaně či nerozhodně. Byli upoutáni mistrovským sdělovacím stylem, ale nepochopili, že zkušenost věčnosti, základní myšlenka všech jeho děl, byla pro spisovatele realitou stejně skutečnou jako svět hmatatelných viditelných věcí, neoddělitelnou částí jeho bytí.
Dílo Ankera Larsena je natilok nosné a nadčasové, že nachází i po létech široký okruh příznivců z celého světa.