Fatima a Panna Maria na konci druhého století
První světová válka se v roce 1917 dostala do fáze ztrnulosti. Dynamika počáteční německé ofenzivy se v průběhu války změnila v defenzivní válku zákopů. 8. dubna vedení německé armády pod Ludendorffem dalo povolení, aby zaplombovaný vlak z Curychu, v němž byli komunističtí spiklenci Lenin, Radek, Sinovjev a 30 emigrantů, mohl projet Německem. V říjnu vypukla revoluce, která vynesla sověty k moci.
Rovněž významná byla slavnost, která se konala v Římě na náměstí sv. Petra, pořádána na počest dvoustého výročí založení zednářských lóží (1717). Vatikán, sv. Michael a Panna Maria byli terčem fanatických útoků a posměchu. A tak se stal rok 1917 rokem ideologického, společenského a politického napětí, které mělo svou předehru na bojištích první světové války.
A v této napjaté situaci došlo k událostem ve Fatimě.
.... Výzva "Paní", aby děti přicházely 13. každého měsíce ve stejnou dobu do rokle v údolí, tam přitahovala v těch dnech stále větší množství lidí. Nejdůležitější bylo poselství z 13. července 1917:
" Viděli jste peklo... budou-li lidé dělat to, co vám řeknu, bude mnoho duší zachráněno a bude mír."
"Válka se chýlí ke konci. Nepřestanou-li lidé Boha urážet, začne za pontifikátu Pia XI. jiná, ještě horší válka. .....