Noc dvojího úplňku
V knize Noc dvojího úplňku rozvíjí Lee příběh Johanna, Beatrice a marťanských kolonistů, kteří byli vybráni, aby podstoupili nejnapínavější a nejtajemnější dobrodružství v lidské historii.
Pro Johanna se život omezil na maličký, ale krásný ostrov uvnitř obrovské koule, která je mu zároveň rájem i vězením. Doprovázela ho kněžka michaelitského řádu Beatrice, která hledá skutečnou podstatu mystických návštěvníků, jež někteří považují za mimozemšťany a jiní si myslí, že pocházejí od Boha.
Je to odysea, která je plná smrtelného nebezpečí: od podivných stvoření až k uvěznění v podvodním světě druhem, jehož pohnutky jsou možná mírumilovné.
Po přepravení kolonistů na exotickou planetu, objeví se před nimi skutečně těžký úkol.
Kvůli neshodám a závisti, jež hrozí rozdělit jeho spoluosadníky, navštíví zemřelá Beatrice Johanna se strašlivým varováním: Johann musí zjistit od stvoření na planetě, jak přežít nadcházející „noc dvojího úplňku“. Kdyby se mu to nepodařilo, budou všichni zničeni a navždy by zanechali nezodpovězená tajemství kosmu, do jehož hloubi se vydali a jehož objevování tak mnoho obětovali.
Na závěr knihy se autor vrací k původnímu tématu Rámanské ságy.