Dekameron z nočního letiště
Ilona Borská ve svém vyprávění rozvíjí dvě časově odlišné vyprávěcí linie. V jedné se v nástinu a spíše tušeně odvíjejí osudy jednotlivců ze skupiny novinářů, která se vrací ze zahraniční cesty. Pro špatné počasí čekají na letišti utopeném v mlze a z jejich reakcí a vzpomínek lze vyvodit jednotlivé životní příběhy - mnohé z nich zůstávají s otevřeným koncem. Další linií jsou pak vyprávění, jimiž si novináři na letišti krátí dlouhou chvíli. Vyprávění o lidech, s nimiž se setkali při své práci, v nichž se obráží hned několikerá pravda o člověku. Přinejmenším ovšem ta, kterou sám vystavuje na odiv a pak ta skutečná, většinou zcela jiná a mnohdy chtěně a všemožně skrývaná.