Největší špeky mého života
V první osobě se třiatřicetiletá Klára svěřuje čtenářkám se svými pocity z osmiletého soužití s manželem, vypráví o kladech i záporech stabilizovaného svazku, o touze vrátit se zpátky do doby lehkomyslných úletů, ale také o lásce k dvěma synkům, které by přesto každý den několikrát zabila. Její občasná novinářská práce ji vynese zajímavé setkání s proslulým tanečníkem a následky tohoto setkání se promítají do úvah nad smyslem manželství, nad nudou, která otupuje city. Po řadě malých dramat zjistí, že proti rutině se v manželství dá těžko bojovat a že stereotypy přinášejí nezanedbatelný pocit jistoty a bezpečí. Je pak zcela šokovaná manželovým prohlášením, že dospěl ke stejnému názoru a od rodiny odchází, její zoufalství však netrvá dlouho a hrdinka je rozhodnutá nový život nejen začít, ale si ho i pěkně užít.