Mandaríni
Román zachycující prostředí intelektuálů v letech padesátých ve Francii. Dvě z hlavních mužských postav zobrazují s jistou mírou transpozice Sartra a Camuse a jedna z postav ženských autorku samu. Autorka se zde na příbězích těchto postav a zejména na zmíněné postavě ženské zamýšlí nad postavením moderní ženy, nad její závislostí na muži a nad její potřebou oprostit se od tuhých společenských konvencí. Takto se dochází k tzv. "mandarínskému štěstí", které vede k rozporům a konfliktům.