Rehek domácí
Formou popularizačně vědecké eseje je hledána souvislost mezi aktivní složkou genetického informačního kódu jako místa tvorby 'vědomí' a její 'odpadové' složky označované jako 'nevědomí'. Čím dále ve svém vývoji tvor postoupil, tím bohatší se stalo jeho 'nevědomí' a zvýšila se výkonnost složky 'vědomí', např.u člověka 'nevědomí' představuje celých 98% z více jak tří miliard písmen, zatím co např. rýže vlastní sice dvojnásobek genů při podstatně nižším počtu 'písmen', avšak jeden gen u člověka může být tisícinásobně výkonnější v kontrole tvorby bílkovin. Projevy stavu vědomí/nevědomí jsou hledány v pochodech paměti, rozhodování, citového a sociálního cítění. S těmito stavy se setkáme stejně u šimpanze, havrana, slona, nebo delfína, ale i u štěnice, bakterie, nebo rýže.