Slovník floskulí 2 (Další várka slovního smogu: paslova, pavazby, pamyšlenky)
Navazuje na Justovu první abecedně řazenou sbírku úvah nad polistopadovými klišé, nazvanou Slovník floskulí. Floskule v jeho pojetí není každý významově opotřebovaný řečový obrat či vazba. Floskule není – řečeno s Karlem Čapkem – ustálené rčení, ale ustálené lhaní. Toto slovo je etymologicky svázáno s latinským „flos“, „floris“. Floskule je zakrývání, zdobení prázdna slovy. Slovník floskulí 2 pokračuje v úvahách nad módními slovními obraty, jimiž se jejich uživatelé snaží přelstít své čtenáře či posluchače.