John Sinclair: Doktor Satanos
Půlnoc!
Nad krajem se tlumeně rozléhalo dvanáct úderů zvonu ze staré kostelní věže.
Alwine Jacksonová šlápla do pedálů. Vracela se ze sousední vsi z oslavy narozenin své sestry.
Paprsek lampičky na jejím kole byl jediným zdrojem světla na hrbolaté silnici.
Přestože bylo chladno, Alwine Jacksonová se potila. Strachem. Kolem půlnoci se vždycky venku bála. Především teď, když přišel podzim a nad krajem se vznášela mlha.
Uprostřed silnice ležela krabice. Alwine ji málem přejela. Zabrzdila. Zvědavost byla silnější než strach. Žena odložila kolo do příkopu vedle silnice a zvedla krabici ze země.
Nebyla moc těžká. Alwine ji naklonila. Cosi narazilo na boční stěnu kartónu.
Už to nevydržela. Chvějícími se prsty strhla pásku, kterou byla krabice přelepena.
Opatrně zvedla víko…
Nočním tichem projel jeí pronikavý výkřik.
V krabici ležela hlava.