Kaput
Kaput, v pořadí odmá próza novináře, esejisty, autora několika dramat uváděných s úspěchem v Paříži, kde spisovatel Curzio Malaparte dlouho pobýval, vyšla v roce 1944 v osvobozené Neapoli a během krátké doby se stala prvním knižním bestsellerem, který se proslavil mimo Itálii. Přestože poválečná Evropaměla dosud v čerstvé paměti hrůznou realitu, přijala tuto evokaci počátečních let druhé světové války jako nevšední dokument o průběhu událostí zejména na fašistické frontě, jako vizionářské svědectví o "soumraku bohů". Malaparte tu rozehrál odvážnou hru s obscenitou, uchyloval se často k profanaci a skandálu v hyperbolických rozměrech; za výchozí absurdní situace, kdy se jako zpravodaj pohyboval na obou forntách, nebylo podstatné vymezit hranice mezi faktem a fikcí, mezi reálem a fantazií, protože autorovo mnohovrstevné podobenství o kaputu směřovalo k definitivní porážce tohoto "krutého a neveselého netvora" a vyvrcholilo jednoznačným varováním pro budoucnost. V cyklu šesti obrazů je lidský úděl zachycen v okamžicích nejhlubšího ponížení, ale i stále živé naděje.