Pomsta pozdních partyzánů a jiné poválečné tragédie
Autor stroze odkrývá čtenáři sérii zločinů, jež byly páchány v partyzánských oddílech, odbojových skupinách či Revolučních gardách. Fakt, že se jich dopouštěli čeští občané proti příslušníkům vlastního národa, svědčí o hluboké morální devastaci, skrývající se mnohdy pod okázalým nátěrem vlastenectví.
Každý z příběhů analyzovaných v knize by vydal na působivý kriminální román. I když se odehrávaly v nejrůznějších lokalitách a podle odlišných scénářů, mají jednoho společného jmenovatele: strůjci vražd nebyli obžalováni a odsouzeni. A pokud se zcela výjimečně tyto kauzy projednávaly, byly odloženy nebo promlčeny.
Šanci obhájit oběti a obžalovat viníky neměli ani dlouhodobí členové KSČ; vypovídá o tom například zmanipulovaný proces, v němž svědčil proti bývalému konfidentovi a později straníkovi sám otec básníka Františka Halase. Důvod byl ve většině případů zřejmý: Pokud by svědkové či oběti vypovídali, vyšla by najevo spolupráce pachatelů s nacisty.
Proto se stávali „pozdními partyzány“, horlivě organizovali divoké odsuny, proto si tak rychle ozdobili klopu rudou hvězdou …
Kniha je dokumentem vybízejícím pohlédnout pravdě do očí (například o Pražském povstání), přesvědčit se, jak hnědá totalita prorůstala do totality rudé, a zbavit se iluzí. Navíc k tomu dává příležitost téměř 50 stran poznámkového aparátu a autentických, dosud nepublikovaných dokumentů z archivu Ministerstva vnitra.