Dědicové
Jevila-li se Tilschová v obou starších románech (Stará rodina a Synové) diagnostikem měšťácké společnosti, pokusila se v novém románě o léčení měšťáckého zla. Nositelem nápravných snah je poslední odnož rodu, Jan Zloch, pokoušející se přivedením prostomyslné, avšak lidově zdravé a přirozené proletářky o regeneraci mravně zatíženého rodu. Jan Zloch, jeden z trojice synů zbídačené knihkupecké rodiny, se snaží nalézt kladný poměr především sám k sobě. Jeho myšlení a konání je vzpourou proti životům jeho bratří, především proti Edovi, v němž jsou jakoby nahromaděny všechny záporné stránky měšťácké mentality. Je to neodpovědný spustlík se sklony k theatrálnosti, dohánějící svou duchovní plaností, lžiestétstvím a životní neschopnosní svou vzdělanou a obětavou ženu Maryčku k sebevraždě. Třetí bratr Tomáš, sžírající se jen stálými pochybami lidskými i metafysickými, umírá za záhadných okolností a jeho podivínská závěť je příčinou vleklého soudního sporu, jenž je hlavní zápletkou románu. T. románem Dědicové oslavila především lidský čin. práci a energii.