Větrná setba
Řezáčovou románovou prvotinou je Větrná setba (1935), toto dílo je poznamenané ozvěnou První světové války a tvorbou ztracené generace. Ukazuje zde svědectví o jiné generaci, generaci která byla válkou rozbita i když unikla jejím granátům, jak napsal sám Řezáč. Chudý student Petr dospívá během války a prožívá otřes, když zjišťuje, že jeho milou Kamu svedl bohatý synek Vít. Vše vyústí v rozchod z kterého se Petr nedokáže vzpamatovat. Nenávidí svého otce, který vzběhl z fronty a udává ho coby zběha (zakrátko poté otec padne). Vystřídá mnoho žen, včetně otcovi milenky od které se nechává vydržovat. Dostane se až na dno, když však uvažuje o sebevraždě, narazí na Kamin dům... Již v tomto raném díle autor pečlivě sleduje psychiku mladého jedince a to zejména směrem k temnějším stránkám lidské psychiky. Hrdina se neustále vyvíjí a jeho zmatená duše se podobá několika vzájemně odporujícím si osobnostem. Prvky z psychoanalýzy, Oidipův komplex.