Bel canto
Šestý svazek Díla Milady Součkové patří k nejproslulejším a také čtenářsky nejpřitažlivějším prózám jedné z největších českých spisovatelek 20. století. Vypráví s jemnou ironií příběh zpěvačky Giulie, jež se s úpornou sebestylizací snaží domoci úspěchu a slávy. Z kompozičního a formálního pohledu se jedná o vrchol autorčiny tvorby: volnost asociací, časové přesmyky, modelová stavba řady kapitol (parafráze romantické opery, filmu, módního společenského románu), i neustálé zásahy vypravěče do textu – to vše proměňuje celé dílo ve svéráznou parodii na pokleslý žánr "románu hvězdy". Současně ovšem odkrývá i modelové typy vyprázdněné skutečnosti, kterou vypravěč-autor bezprostředně zažívá.