Modrooký zaměstnanec japonské firmy
Autor, který procestoval mnoho zemí, se rozhodl pro změnu: vyzkoušet si život a práci v Japonsku. Naučil se nejprve trochu japonsky a úspěšně se zúčastnil konkurzu na zaměstnání u společnosti Mitsubishi jako programátor. Po absolvování přípravky u Mitsubishi nastoupil a začal se seznamovat se zvláštnostmi života v zemi a zvlášť pak ve firmě. Líčí své zkušenosti a zážitky spojené s celou řadou činností na pracovišti i v běžném životě, činností, na kterých se musel podílet a přizpůsobovat se jim, hlavně na pracovišti – u firmy lpící na tradicích. Čekaly ho rozcvičky, problémy s komunikací s kolegy, „cítícími se v přítomnosti cizince stísněně“, obtíže při uplatňování vlastních nápadů, práce v odborové organizaci; čelí byrokratickému jednání nadřízených i vrcholového vedení firmy. Líčí také situace běžného života – bydlení ve firemní ubytovně i ve vlastním bytě, soužití s lidmi v místě bydliště, potíže s hlučným sousedem. Oženil se s Japonkou, stal se stálým, „doživotním“ zaměstnancem, salarymanem (jak zní označení japonských úředníků, převzaté z angličtiny) a vypracoval se až na funkci řídícího pracovníka střední kategorie. Do celé řady svých životních situací i vážných záležitostí ekonomiky vkládá suchý humor, často je líčí až s vtipnou ironií. Hlavní problém vidí ve zvláštnostech vztahu Japonců k cizincům, který se projevoval i vůči jeho osobě. Dokázal však čelit přesvědčení, že „cizinec by měl vědět, kde je jeho místo“. Nakonec ho atmosféra, panující ve firmě, přivedla k rozhodnutí od Mitsubishi odejít. Kniha končí úvahami o vyhlídkách japonských podniků na internacionalizaci, kterou autor vidí jako nutnost.