Jako román
Tuto útlou knížku psaní o čtení Pennac nazval Jako román asi nejen proto, že oprávněně doufal, že ji každý zhltne jako román, ale i protože by rád, aby suchopárnou výuku literatury nahradily románové hodiny, kdy profesor jen čte velká díla světové literatury a žáci mu visí na rtech. Právě předčítání nahlas je totiž podle Pennaca nejlepší způsob, jak naučit lásce ke knihám. Pennac sám má knihy zřejmě opravdu rád, nementoruje, ale poutavě a vtipně vypráví, cituje a nápaditě inspiruje. Ačkoli v úvodu snažně prosí, aby jeho text nesloužil pedagogům jako mučicí nástroj, měl by se stát povinnou četbou ne snad studentů, ale profesorů, učitelů a rodičů. Čtenářů jistě přibude, pokud se v přístupu k nim bude dodržovat vtipné Pennacovo desatero nezadatelných práv čtenáře. To výstižně zakončuje právo mlčet
nemuset knihu pitvat a nechat si pro sebe ryze soukromý zážitek četby.