Teorie memů
Tělo člověka se vyvíjelo přirozeným výběrem podobně, jako ostatní živočichové. My lidé se však lišíme od ostatních tvorů v mnoha ohledech. Při vzájemné komunikaci užíváme jazyk, vedeme války, máme náboženské systémy, pohřbíváme své mrtvé, dostáváme se do rozpaků ohledně sexu... Zcela jedineční jsme však ve schopnosti napodobovat, takže od druhých přebíráme jejich myšlenky, příběhy, písně, ale také chování, návyky a dovednosti. To vše jsou memy, které mají tendenci zmnožovat se (podobně jako geny) a rozšířit se do co největšího počtu lidských mozků. Autorka se v knize zabývá tématem evoluce kultury. Dostává se k provokativní otázce, zda naše nejvnitřnější já, centrum našeho vědomí, které cítí emoce, má paměť, věří a činí rozhodnutí, není pouhá iluze; zda není spíše výtvorem memů za účelem svého vlastního zmnožení.