Přání
Hrdinové povídek plzeňského autora jsou docela obyčejní lidé s jizvami na duši, kteří chtějí vystoupit ze svého stereotypu a najít blízkého člověka, který by jim rozuměl a měl je rád. Tato touha bývá mnohdy skrytá, někdy ale může vyvřít na povrch. A pak se i nepatrná epizodka náhle mění v hluboké vnitřní drama. Občas se z toho zrodí zklamání, jindy se otevře cesta naděje. Povídky, zejména určené ženském čtenářkám, jsou psány čtivým, poutavým jazykem, často překvapují svou pointou nebo otevřeným koncem. Jako kdyby autor říkal: i tohle se ti může stát. Lubomír Mikisek nás svými prózami nutí k zamyšlení, k soucítění a často jimi i nečekaně pohladí. A to rozhodně není málo v dnešním napohled necitelném, uspěchaném světě.