Ulice zvaná Mamila
Dalším svazkem edice Spisy Viktora Fischla je autorova próza, Ulice zvaná Mamila, dosud publikovaná jen v hebrejštině - do češtiny ji přeložil sám autor. I v ní se objevují postavy a motivy, prolínající se celým Fischlovým dílem, který čtenář zná z proslulých Dvorních šašků či Jeruzalemských povídek, ať už se jedná o Menachema Salze, majitele kiosku v ulici vedoucí k Jaffské bráně, či obra Mišku, nosiče břemen, podle bláznivé Šulamit praprapravnuka samotného Golema. Vypravěčem je starý hrbatý sudí, rovněž jeden ze čtyř "dvorních šašků", jimž jejich neobvyklé schopnosti či kuriózní zjev pomohl přežít koncentrační tábor - vypravěčem a citlivým pozorovatelem dějů a osudů všech obyvatel ulice zvaná Mamila, nikoli však "soudcem": taláru se vzdal právě po návratu z pekla. Tvář ulice se zcela promění průběhem a vlivem šestidenní války v r. 1967, která fatálně zasáhne do životů všech jejích obyvatel.
Ulice zvaná Mamila není jen fascinující mozaikou lidských osudů, nýbrž také básnickým holdem městu měst, věčnému Jeruzalému.