Studna osamění
Kultovní román, jehož hrdinkou je žena s lesbickou orientací, si v době svého vzniku v roce 1928 vzhledem k své otevřenosti a všeobecnému odporu veřejnosti, ústícímu až k soudnímu procesu, vysloužil zákaz publikování.
Román sugestivně líčí duševní osamělost a izolaci inteligentní a citlivé lesbicky založené dívky na počátku 20. století.
Ani zázemí bohatého domova, vzdělání, literární úspěch či vojenské vyznamenání neuchránilo hrdinku před nepochopením, výsměchem a odsouzením konvencemi spoutané společnosti. Poprvé v anglické literatuře se autorka dotkla ožehavého problému ve snaze upozornit na právo takto orientovaných žen na plnohodnotnou existenci. Kromě plastického obrazu individuálního lidského údělu je kniha působivá i vypravěčským uměním, s nímž autorka líčí anglický venkov na počátku století a události na spojenecké frontě ve Francii za 1. světové války.