Šachový Turek
Vídeň 1770 Na zámku Schönbrunn se koná premiéra, která je i v době osvícenectví sama o sobě pozoruhodná: dvorní rada Wolfgang von Kempelen prezentuje před očima císařovny Marie Terezie svůj nejnovější vynález, automat hrající šachy. Již záhy se tato senzace vystavovaná od té doby v Preburgu, dnešní Bratislavě, stane nejoblíbenější podívanou v rakousko-uherské říši. To, co habsburský dvůr proklamuje jako největší vynález století, však není nic jiného než brilantní klam: mozkem automatu je člověk - "šachového Turka" řídí zvnitřku Ital trpasličího vzrůstu Tibor Scardanelli. Mladík, kterého do té doby společnost odmítala, si najednou v cizí kůži vychutnává uznání mužů a obdiv žen. Pro rokokovou společnost je totiž Kempelenův výtvor ze dřeva a kovu objektem uspokojení a uskutečněním mechanického snu zároveň. Sen se však záhy změní v noční můru, když za záhadných okolností zemře v Turkově přítomnosti krásná mladá aristokratka. Člověk-stroj se stává objektem špionáže, útoků církve a šlechtických intrik - a Tibor musí přerůst sám sebe, aby spolu se šachovým automatem nezahynul.