Vězeňská korespondence
Jan Zahradníček patří k nejvýraznějším osobnostem českého křesťanství 20. století a současně k nejnadanějším básníkům své generace. Korespondence, která představuje kolem 250 listů určených především básníkově ženě Marii, vznikala v letech 19511960 v Brně, ve Znojmě, na Pankráci, na Mírově a v Leopoldově, je svědectvím o prožívání těžkých i radostných okamžiků básníkova života, v němž zásadní přelom tvoří rok 1956, kdy J. Zahradníček přišel nešťastnou náhodou o dvě malé dcery. Dopisy uspořádala a poznámkami opatřila Martina Sendlerová, doslov napsal Jiří Hanuš.