Slovanské historické studie 31
Jednotícím prvkem příspěvků zařazených do 31. svazku Slovanských historických studií je problematika politických a kulturních dějin národů střední, východní a jihovýchodní Evropy ve 20. století. V první části SHS (Studie) rozebírá Lubomíra Havlíková činnost významného badatelského centra zaměřeného na studium medievalistiky, dějin umění a byzantologie, které v meziválečném Československu zřídili ruští emigranti, Seminaria Kondakoviana (Institutu N. P. Kondakova). Jaromír Mach navazuje zevrubným popisem činnosti jednoho z předních ruských historiků emigrantů, pobývajícího v meziválečném období v ČSR, Aleksandra A. Kizevettera. Václav Štěpánek přináší analýzu postojů srbských politických elit ze sedmdesátých a osmdesátých let vůči státoprávním principům deklarovaným poslední celojugoslávskou ústavou z roku 1974. Do druhé části sborníku (Materiály) je zařazena studie Jana Rychlíka komentující a do širších politických souvislostí zařazující dokumenty Ústředního výboru Komunistické strany Československa o stanoviscích československých stranických a státních orgánů k politické krizi v Polsku v osmdesátých letech 20. století a k problematice masové emigrace Turků z Bulharska v závěrečné fázi vlády režimu Todora Živkova. 31. svazek SHS přináší zároveň nekrolog významného českého balkanisty Pavla Hradečného, který zemřel v červnu 2006. Zhodnocení jeho téměř čtyřicet let trvající vědecké práce doplňuje soupis nejdůležitějších Hradečného monografií, studií a článků.