Mohykáni
Když pršelo, namaloval na zeď deštník. Ptal jsem se ho, proč tu je, a
on se ptal, proč jsem tu já.
Mohykáni jsou knížkou o hledání identity v novém prostředí. Postavy z minulosti a současnosti spojuje zvýšená citlivost a z ní vyplývající nepraktičnost a outsiderství. Vypravěč se do svých hrdinů vciťuje a snaží se pochopit, co je pod povrchem jevů.
Ze severních Čech se přes bariéru uplynulého času autorovi otvírá
milovaná jižní Morava. Řeka u Tvrdonic se proplétá v čase dětství lužními lesy, kde kuňkají žáby, bzučí komáři a míhají se ještěrky a kde strýc František nahodil udici pytlačku. Kuchyně vesnického stavení, babička, králíci a pan pes rámují krajinu prvotního okouzlení, ale i vracejících se výčitek, puberťák neví, co může způsobit. V dalších impresích probleskují životní strasti strýce Františka, válka, ztracená láska Anežky a padesátá léta. Křiklavej strejda byl původně poštmistr, později cihlářský dělník a svérázný keramik... Nostalgická část knížky barvitě vykresluje příběhy vesničanů, kteří se navzájem znají a po generace žijí v symbióze s vinicemi, řekou a přírodou kolem...